Ende: Cesta do Ende byla fajn, zvracejici devce v travelleru to jen dokorenilo. Asi se ani nedivim, v tech serpentynach. Zastavili u me a ptali se jestli do Ende. Rikam "Ende, berapa(kolik)?" "50000" "Terima kasih, shuttle bus" "How much?" "Tiga puluh(30000)" "ok"... Vzdycky to zkusej :-) pekny mesto, ubytoval jsem se v Iklas hotelu za 90000 na noc. Nasledovalo vyprani obleceni, sprska a hura ven. Prochazka, cestou u me zastavil typek jmenem Alan. Docela vtiravej, ze mi to tam ukaze. Byl jsem opatrnej, ale vecer se Allan stavil v hotelu. Tak jsme vyrazili do mesta. Ukazal mi nocni market, vzal na jidlo, ukazal mistni vyhlasenou plaz a zajeli jsme do Brapa aby mi predstavil svou sestru, jejiho manzela, jejich syna a nakonec kamose. Mam podezreni ze me potrebuje, protoze rikal, ze byl Bad boy a ze ted musi delat dobry veci. Tim ze je ve spolecnosti belocha jako kamarada, si zvysuje socialni status, takze tomu rozumim. Vratili jsme se cca. V 10 vecer zpet do Iklas hotelu, kde na me cekalo maly prekvapeni v podobe dvouhodinovy diskuse s indonesanama z Kupangu, ktery umeli jen par slov anglicky. Diskuse byla vyzivna, hodne smichu!
Zitra jdu na IYA cinny vulkan. V devet rano me vyzvedne Allan, hodi me tam a az se vratim, pojedeme se podivat na Blue Stone beach a nakonec mi ukaze zidle a sofa ktere vyrabi.